Vztah jako třešnička na dortu

Vztahy, vztahy, vztahy….kolem nich se točí život většiny žen. Jsou pro nás důležité. A to je dobře. Nezapomínáme ale někdy na sebe? Vztah dvou dospělých lidí, kteří žijí svůj naplněný život, mají své koníčky, své sny a přání, svá tajemství, dokáže být dokonalým potvrzením jejich života.

Vztah s mužem, jako pro mnohé ženy, byl pro mne centrem žití. Vše se točilo kolem muže. Hledala jsem tam ocenění, léčení, sebepotvrzení, obdiv, zaplnění jakési černé díry, jak o tom píše Jan Bílý.

Byla jsem v tom emocionálně až po uši a proto můj život byl často horskou dráhou.

O muže jsem nouzi neměla, a abych se náhodou neocitla sama, opuštěná, většinu života jsem prožila s dvěma partnery. Někdy tajně, někdy otevřeně, nevědomky jsem naplňovala vzorec z dětství. Ano, tam jsem opuštěna byla a ten strach byl asi obrovský. Proto jsem pravděpodobně zvolila variantu nebýt nikde naplno, a neocitnout se nikdy sama, mít prostě jakousi “jistotu” dvou partnerů. Bylo to schizofrenické, ale vydržela jsem to léta.

Tehdy byl můj vztah s muži tím dortem

Muži byli můj dort. Dostávala jsem obdiv, lásku, podporu, někdy jsem byla Bohyní, nošená na rukou… hmm, ale většinou to nestačilo. Ano, bylo to částečně léčivé, ale moje závislost na mužích a jejich obdivu se jenom prohlubovala. Když pak takový vztah skončil, hroutila jsem se do záhuby, přišel konec světa a já nebyla jsem schopna normálně fungovat.

Jak to, že jsem si sama nepřipadala dostatečné krásná, vnitřně klidná, necítila dostatek lásky k sobě samé?

Nakonec jsem se ocitla na křižovatce. Definitivně odumíral můj dlouholetý vztah, který si prošel vším, co jen bylo možné. Naučil nás oba spoustu věcí a hlavně po těch letech ukázal, že volný vztah pro nás nefunguje. Bylo to osvobození.

Bez jakéhokoliv úsilí, najednou začal rozkvétat vztah nový.

Přišel téměř neslyšně, a tvořil se velmi pomalu a bez emočního vypětí. Vlastně jsme ani nevěděli, jak to označit. Byla to pro mně úplně nová zkušenost. Cítila jsem, jak to sblížení pomalu roste a sílí, pozvolna, bez dramat a bez úsilí.

Nejzajímavější bylo to pozorovat.

Odumírání závislosti nebylo snadné. Někdy přišla silná vlna, která mně na chvíli smetla, ale pak zase odezněla. Cítila jsem se neuvěřitelně bezpečně. Cítila jsem se podporována, obdivována, ale jaksi jinak. Ten muž měl něco, co mně neuvěřitelně imponovalo. Pevnost, klid, oddanost a svůj život.

Jak jsem postupně do jeho světa prostupovala, stávala jsem se sice jeho součástí, ale jeho podpora a taky důraz na jeho vlastní potřeby, mi dávala impulzy, ponořit se více do svého světa, do věcí, které mám ráda. Do cvičení, do péče o své tělo, do poznávání zdravého jídla…

Začínala jsem vnímat, jak rostu jako žena do své ženskosti a jak se cítím čím dál tím lépe.

Ano, pokud můžeme, jsme spolu, ale pokud ne, užíváme si to každý po svém. Vnímám vděčnost za svého učitele, který je mým partnerem. Vnímám více vděčnosti všeobecně. Každý den píšu poděkování všem, které v životě potkám, ale taky hlavně sobě a svému tělu.

Náš vztah se stal tou třešničkou na dortu, kdy život každého z nás je tím dortem, o který je potřeba pečovat. Jsou to jeho slova a já to konečně přijímám za své.

Vztah k samým sobě je ten primární vztah, který je tady navždy. Už to není jen teorie, tisíckrát slyšena…

A partner?  Krásný dárek, ozdoba, pohlazení.

Jak vnímám tu naši třešničku?

Je sladká, ale taky někdy kyselá, osvobozená od závislosti, podporující, poskytující pocit jistoty, ale i dávající pocit nezávislosti. Je zdrojem radosti, učení, objevování, touhy, vášně, lásky.

Lásky, která nebolí.

Vnímám, že k tomuto poznání jsem musela dospět. Ve dvaceti byla pro mne přirozená touha po objevování muže. Ve třiceti moje tělo volalo po dítěti. Čtyřicet byl začátek léčení mého zraněného ženství.

A padesát? Padesát je čas zralosti, přehodnocování, změny hodnot, vyživení sebe sama, zvědomění si toho, co potřebuji, chci. Vnímám tento čas jako velmi obohacující. Je to čas radosti, pohybu, vědomé lásky, tvoření nových ženských přátelství, propojování.

Je to doba osvobozování od starých vzorců, od závislostí.

Vím, že osvobodit se je krásné, ať už se jedná o závislost na mužích nebo jakoukoliv jinou!

 

Stella
Věnuji se léčení, masážím, poradenství, ženským kruhům, tantrickému cvičení a lektorské činnosti. Jsem nadšenou propagátorkou vědomé sexuality. Mým záměrem je vést klienty k sebelásce, potěšení, k radosti a naplnění ze své sexuality. Více o mně si přečtete tady>>
Komentáře